Příroda
Rozdělení přírody
Fyzikální
Podle toho, jaké fyzikální zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:
- Makrosvět - Jako makrosvět se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety.
- Mikrosvět - Jako mikrosvět se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítcích menších než (přibližně) 10-8 cm, tedy na atomární a subatomární úrovni. Tento svět není přímo pozorovatelný lidskými smysly. Zákonitosti klasické fyziky zde neplatí a je nutno používat aparát kvantové fyziky. Do mikrosvěta patří např. atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic.
- Megasvět - Jako megasvět se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítcích 106 světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie.
Ekologické
- Živá příroda - zahrnuje všechny živé organismy ve vesmíru - tj bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy
- Neživá příroda - zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody,což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze slunce.
Vysočina
Přírodní podmínky a kultura
Celé území kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.
Kraj Vysočina se rozprostírá v samém středu České republiky. Kraj tvoří Českomoravská vrchovina se svou nádhernou a velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě přírody se turisté mohou těšit na mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a židovská čtvrť, židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově, mapující jedinečné výkony českých a světových rekordů
